Městské plynárny.

 


Na severní Moravě a ve Slezsku bylo v uplynulém období v provozu nepoměrně více městských plynáren než závodních. Jedna z nejstarších plynáren v Česku byla plynárna v Opavě, založená v roce 1859. Potom následovala plynárna v Olomouci (založena 1864), Krnově (1866), Novém Jičíně (1869), Moravské Ostravě (1869), Šumperku (1870), Novém Bohumíně (1879), Českém Těšíně (1882), Místku (1899), Jeseníku (1901), Hranicích (1904), Bílovci (1905, Zlatých Horách (1905), Javorníku (1907), Lipníku nad Bečvo (1906), Vidnavě 1908), Uničově(1910) a Osoblaze (1911).

Nejběžnější surovinou použitou při karbonizaci (odplynění) je černé uhlí. Lze však odplyňovat i hnědé uhlí a dřevo. Veškeré technické parametry (produkty, složení plynu, spalné teplo, výtěžnost atd.) jsou podstatně odlišné od karbonizace černého uhlí a z hlediska důležitosti se nebudeme jimi podrobněji zabývat.
Při karbonizaci černého uhlí (asi s 30 % prchavé hořlaviny) se v průměru získá 75-78 kg vlhkého koksu, 32-33 m3 svítiplynu, 4-6 kg dehtu, 0,9 kg benzolu, 22-25 l čpavkové vody (s obsahem 1,0 – 1,2 % NH3). (Riedl).

 

(zpět historie)